D

Pamatuju naše první rána, kdy slunce bylo jenom naše. Dvě srdce v tom horku byly kousek od moře. a ty ses na mě smála zas a řekla mi brouku. Měli jsme sny procházet se v písku věřili jsme, že všechno zvládneme spolu v tom horku. V tom horku nám potom někdo poradil před sluncem alespoň se skrýt. Nikdo nám tehdy neřekl, že jsme zamilovaňí protože to na nás všichni viděli. kdybych měl ještě jeden život, zase bych si vybral tebe. zastavil bych ten okamžik, kdy nám láska padala z nebes. kdybych mohl vrátit jeden den, řekl bych ti, co pro mě znamenáš. v tom horku, kde se nedalo už dýchat… v tom horku… kdy nám pot smýval záda. Dnes už zase přemýšlíme, že slunce nám chybí a že se tam chceme vrátit. Ale někdy stačí jedna vzpomínka a já tě chci vedle mít v Itálii. Možná už máme hotel koupený možná už jsi věděla dopředu, že tě tam chci vzít zpátky. Já ale vím, že některé vzpomínky se neptají, jestli mají přijít můj hlas říct, že tě chci vedle mě. V tom horku v Itálii. kdybych měl ještě jeden život, zase bych si vybral tebe. zastavil bych ten okamžik, kdy nám láska padala z nebe. kdybych mohl vrátit jeden den, v tom horku, kde se nedalo už dýchat… v tom horku… Čas nám ukázal, co jsem tehdy neviděli Být spolu v tom horku a kolem sebe mít moře. že největší poklady nemají cenu zlata Že nám stačí naše stopy v písku a vstoupit do mořských vln v žáru slunce. A tak si říkáme, že vlny a slunce nás lákají stále a my se tam spolu vrátíme již brzy. kdybych měl ještě jeden život, zase bych si vybral tebe. zastavil bych ten okamžik, kdy nám láska padala z nebe. kdybych mohl vrátit jeden den, řekl bych ti, co pro mě znamenáš. v tom horku, kde se nedalo už dýchat… v tom horku…